Sedíš v křesle a před sebou máš otevřený houbařský kalendář na příští rok. Svíčky na vánočním stromečku barevně blikají. Z dálky je slyšet dunění tramvaje.
[[Jdeš k oknu.]]
[[Vyrazíš ven.]]Hlavní ulice je nezvykle klidná, jenom za okny restaurace Ganga se svítí. Číšník kličkuje mezi prázdnými stoly. Rozsvěcí svíčky a na stoly klade talíře, jako by chystal nějakou velkou hostinu.
[[Chce se ti zpívat.]]
[[Dostaneš chuť na něco ostřejšího.->Jdeš na tramvaj.]]Z obchodu U Tatínků vyjde tvůj otec. Nese obrovskou krabici, zabalenou do papíru s vánočním vzorem.
[[Pozdravíš ho.]]
[[Schováš se za rohem a potom jdeš na tramvaj.->Jdeš na tramvaj.]]Kam jdeš, ptá se tě otec, za chvíli budeme večeřet. Překvapí tě to. Vánoce byly přece před týdnem, říkáš si. Všechny dárky se rozdaly. Měli jste kapra s bramborovým salátem. Matka plakala, protože otec hloupě žertoval. Udělali jste společnou fotografii do rodinného alba.
[[Máš chuť si s někým popovídat.]]Nevíš proč, ale vybaví se ti slova koledy Stille Nacht. Zazpíváš první sloku, potom druhou a dokonce i třetí, ačkoliv německy umíš nanejvýš pozdravit.
[[Dostaneš chuť na něco ostřejšího.->Jdeš na tramvaj.]]
[[Vyrazíš ven.]]Prosklená budova Centra automatizace a robotizace se rozzáří. Automatické dveře se otevřou a vyjde z nich několik humanoidů. „I am a psychotherapist,“ říká jeden z nich, „Please, describe your problems.“ „I'm having a headache,“ odpovídáš a ustoupíš přitom stranou.
[[Raději vyrazíš pěšky.]]Zastavíš se až před barem. Kepram, hláskuješ název podniku. Zní to, jako by někdo mluvil pozpátku. Dveře se zprudka otevřou. Zevnitř se vypotácí opilý člověk v kabátu a něco blábolí.
[[Opřeš ho o zeď, aby nespadl.]]Chvíli stojíš na zastávce. V drátech se prudce zajiskří. Tramvaj projede zastávkou bez zastavení.
[[Raději vyrazíš pěšky.]]
[[Máš chuť si s někým popovídat.]]Ten člověk vypadá jako maršál Koněv. Začne si čistit zablácené boty rozkvetlým šeříkem. Potom tě pozve na skleničku. Sedneš si co nejvíc do rohu. U topení si ohřívá zkřehlé ruce Nikola Tesla .
[[Maršál Koněv vzpomíná na čtyřicátý pátý.->Maršál Koněv vzpomíná.]]
[[Maršál Koněv vzpomíná na padesátý šestý.->Maršál Koněv vzpomíná.]]
[[Maršál Koněv vzpomíná na šedesátý osmý.->Maršál Koněv vzpomíná.]]Přeješ si, aby to už skončilo. Jaké štěstí, že jsou Vánoce jenom jednou do roka, říkáš si.
[[Na náměstí Interbrigády někdo odpálil ohňostroj.]]
[[V restauraci Ganga se číšníci plácají mokrými utěrkami.]]Z dálky je slyšet dunění tramvaje. Další světelný výboj prorazí tmou.
[[Těšíš se na další rok, který bude stejně skvělý, ne-li skvělejší než ten předchozí.]]Nejdřív tu utěrku po sobě hodí, potom si jí zavážou oči a začnou se honit kolem prázdných stolů.
[[Těšíš se na další rok, který bude stejně skvělý, ne-li skvělejší než ten předchozí.]]Pour Féliciter 2018